Historie svíček sahá až 17 000 let před náš letopočet.  Lidé začali vyrábět svíčky, jako obyčejné dřívko zapíchnuté v živočišném tuku. Tato dřívka se pak následně zapálila. Svíčky vytvářeli kouř, který byl využíván při obřadech a rituálech. Tyto svíčky se používali i při obřadech v Řecku a Římě, kde už se místo dřívka používalo vlákno. Později okolo roku 3 000 př. n. l. se ve starém Egyptě začaly vyrábět svíčky z dnes ceněného včelího vosku. I v těchto svíčkách se používal knot z vláken. V roce 200 př. n. l. začali také v Číně vyrábět svíčky z velrybího tuku. Ve středověku se používal včelí a ovčí vosk. Včelí vosk se používal převážně v kostelech, na zámcích a hradech. Ovčí vosk nebyl příliš oblíbený pro jeho zápach a někdy byl i zakazován. Ve středověku se svíčka používala také jako hodiny. Na svíčku se vyřezali čárky a podle toho se sledoval čas. V roce 1811 francouzští chemici objevili stearin. Tato látka byla používána pro odstranění pachu ze svíček. V roce 1834 začala průmyslová výroba svíček na stroji, který zvládl vyrobit 1 500 svíček za hodinu.